Domů » Blog » Úvahy k problému globálního oteplování

Úvahy k problému globálního oteplování

Úvod

Řada z nás dnes sleduje vše kolem teorie globálního oteplování, vlivu plynu CO2, elektromobility, bezemisní energetiky a další související otázky. Mnozí cítí, že některá tvrzení a jejich logika poněkud kulhá.

Já se zabývám strojírenstvím a nejsem klimatický odborník. Nicméně jsem absolvoval úspěšně všechny zkoušky z předmětů fyziky a matematiky na vysoké škole ČVUT v Praze.

Rozhodl jsem se, že popíšu své skromné pátrání spojené s touto problematikou a pokusím se formulovat stručně logické závěry z dostupných informací. Bude se jednat o soukromé závěry a názory vycházející z dostupných informací. Rád si přečtu případnou reakci či kritiku.

Myslím si, že v současné době je diskuse na toto téma potřebná. Někteří přátelé, kteří si přečetli mé postřehy, mi doporučují vyvarovat se politickoekonomických úvah a věnovat se jen fyzikálním hodnocením. Vzhledem k tomu, že vše kolem Green Dealu je zejména politický postoj, není možné se úplně vyhnout politickým komentářům. Autocenzura by bránila hledání příčin i možných řešení.

Všechny údaje číselné i faktické, které budu uvádět, jsem čerpal z více běžně dostupných zdrojů. Jelikož se údaje často liší, budu uvádět někdy přibližné průměrné a zaokrouhlené hodnoty získané z více zdrojů.

Mé články rozhodně nebudou vědeckými pracemi a zpravidla nebudu uvádět zdroje, ze kterých jsem čerpal. Vzhledem k šíři problematiky a množství zdrojů by jejich podrobný výčet několikanásobně přesáhl rozsah vlastního článku. Při pochybnostech si čtenář může potřebné údaje zkusit najít sám. Dozví se z vlastního pátrání řadu dalších informací a podrobností, které já neuvádím.

Mé články se budou zabývat třemi okruhy.
1) Současná teorie globálního oteplování a vliv CO2
Nejprve se zaměřím na současnou uznávanou teorii vlivu CO2 na skleníkový efekt a globální oteplování.
2) Historie a současnost energetických zdrojů
Ve svých úvahách se dále pokusím vysvětlit svůj pohled na problematiku současné energetiky. To dnes považuji za klíčové pro náš život.
3) Alternativní udržitelné zdroje energie a jejich vliv na globální oteplování. Elekromobilita a srovnání elektropohonu s pohonem se spalovacími motory.
Pokusím se o dodání podrobností o účinnosti nových zdrojů energie a jejich vliv na globální oteplování. Pokusím se srovnat elektropohon s pohonem spalovacím motorem z pohledu oteplování planety a ekonomiky provozu.

1) Současná teorie globálního oteplování a vliv CO2

Klíčové je správně definovat, jaká je hlavní příčina problému globálního oteplování. Bez správné diagnostiky problému nelze najít možná řešení. Jsem si vědom, že existuje celá řada vlivů a teorií, o kterých již bylo napsáno mnoho. Vliv různé intenzity záření slunce, vliv geotermálního tepla a řada dalších. Tyto vlivy asi nemůžeme příliš ovlivnit. Odborníci varují zejména před změnami, které způsobuje člověk svou činností ve 20. a 21. století. Pravděpodobnost, že se lidé na změnách klimatu nějakým způsobem podílí, je poměrně vysoká. Problematika vlivu skleníkového efektu je poměrně složitá. Vliv plynů v atmosféře, vliv rozdílné a měnící se odrazivosti povrchu atmosféry a povrchu země, a řada dalších vlivů.

Aktuálně je za hlavního viníka oteplování označen plyn CO2 a vedlejšími viníky další plyny jako metan a v menší míře pak prach, aerosoly a další. Způsobují prý vyšší skleníkový efekt atmosféry. To znamená, že zvyšují absorpci energie slunečního záření. Podrobnosti absorpce různých spekter záření růžnými plyny jsou velmi obsáhlé a dle zdrojů se liší i podrobnosti vysvětlení skleníkového efektu. CO2 prý absorbuje infračervené záření, které přichází ze Slunce i to, které vyzařuje Země do vesmíru.

Teorie globálního oteplování vlivem skleníkového efektu skleníkových plynů, zejména CO2, pracuje se základní informací, že zvýšení obsahu CO2 o 10ppm (parts per million) zvýší průměrnou teplotu na Zemi přibližně o 0,1°C a to je prý vypočtená, vědecky prokázaná skutečnost. Ostatní vlivy považuje tato teorie za marginální a nepracuje s nimi. Principy skleníkového efektu a vlivu CO2 jako první formuloval v roce 1859 John Tyndall.

Jako důkaz správnosti této teorie její zastánci uvádějí srovnání závislosti vzrůstu obsahu CO2 v atmosféře se vzrůstem průměrné teploty na Zemi.

Tento důkaz mě osobně příliš nepřesvědčil. Mohu krom jiného dát do souvislosti růstu průměrné teploty a růstu obsahu CO2 také vzrůst energie, kterou lidstvo uvolňuje svou činností a to souvisí také se zvyšováním počtu lidí na planetě.

Další důvodem mých pochybností je skutečnost, že si dobře vzpomínám na 70. léta 20. století a vědecká tvrzení, že lidstvo vyvolá globální ochlazení díky smogu, který nepropouští sluneční paprsky k zemi. Moc nechápu, proč to vědci tvrdili, když byl již v roce 1859 formulován skleníkový efekt a vliv CO2. Důvěru ve vědecká tvrzení podlamují i nedávné teorie o budoucnosti vesmíru. Nejprve vědci tvrdili, že vesmír se přestane rozpínat a začne se smršťovat, až se zhroutí do jednoho bodu a zopakuje se velký třesk. Pak tuto teorii obrátili a tvrdili, že se rozpínání vesmíru nezastaví, a nakonec vše vychladne a pohasne. Dnes ti moudřejší připouští, že vlastně neví, jaký vývoj vesmír čeká, nerozumí řadě vlivů, temné hmotě apod. Tyto teorie uvádím proto, abychom byli obezřetní k vědeckým teoriím a dogmatům, které se s časem často mění. Proto bychom měli přemýšlet nad současnými teoriemi a podrobovat je kritice.

Mé pochybnosti k teorii vlivu CO2 na globální oteplení jsou následující:
a) Velmi malý podíl množství tohoto plynu v atmosféře.
b) Opomenutí vlivu vodní páry na skleníkový efekt, respektive opomíjení vlivu lidské činnosti na obsah vodní páry v atmosféře.
c) Opomíjení vlivu populační exploze, kterému čelíme.
d) Původ současné teorie, financování této teorie a ekonomický vliv na obyvatelstvo.
a) Velmi malý podíl množství tohoto plynu v atmosféře.

Zajímavostí současné informační společnosti je to, že málokdo má představu o tom, kolik toho CO2 v atmosféře vlastně je. Nikdo z oslovených mi nedal správnou odpověď. Jeden můj kolega prohlásil, že je ho velmi málo a že ho není v atmosféře ani jedno procento. Ten byl pravdě nejblíže. Kdyby řekl, že to není ani jedno promile, dala by se jeho odpověď považovat za správnou. Takto se mýlil jen o jeden řád, a i tak svou přesností zdaleka vyčníval mezi dalšími oslovenými.

Tohoto plynu je v atmosféře stopové množství 0,00038 až 0,0004 podílu množství molekul z celkového množství molekul vzduchu. Kolem roku 1900 to prý byl podíl 0,0003. Vyjádřeno v procentech je dnes obsah CO2 v atmosféře přibližně 0,04%. Jsou to tedy čtyři setiny procenta nebo čtyři desetiny promile. Klima-odborníci používají jednotky ppm (parts per million), které laikům poněkud zatemňují skutečný podíl CO2 v atmosféře. Jedná se o počet molekul daného plynu v 1 milionu molekul vzduchu. Informace, že obsah CO2 stoupl za více jak 100 let z 300 ppm, na 380 až 400 ppm vypadá hrozivě. To znamená, že jeho množství stouplo relativně asi o 30%. Jelikož jeho množství je ale v atmosféře stopové, absolutní přírůstek množství CO2 v atmosféře je +0,01%. Slovy lze říci, že podíl CO2 v atmosféře stoupl za 100 let o jednu desetinu promile. I laik chápe, že to není mnoho.

Většina plynu CO2, která se během roku dostane do atmosféry, pochází z přírodních zdrojů. Co se týče ročního koloběhu CO2 v zemské atmosféře má tento údaj celou řadu informačních zdrojů. Existují různé odhady a údaje, které se ale velmi liší. Celkové roční množství CO2, které se vymění mezi atmosférou a biosférou společně s hydrosférou, se dle dostupných zdrojů pohybuje okolo 220 Gt. Lidskou činností je v tom obsaženo dle odhadů 10 až 36 Gt. To znamená, že lidská činnost se podílí na celkové světové emisi CO2 do atmosféry orientačně asi 15%. Evropa se podílí na emisích způsobených lidskou činností méně než jednou desetinou.

Lidská činnost v Evropě se tedy podílí na celkovém ročním koloběhu CO2, který se dostane do atmosféry, asi 1,5%. Z pohledu Evropana není tedy žádná reálná možnost výrazně ovlivnit koloběh CO2.

b) Opomenutí vlivu vodní páry na skleníkový efekt, respektive opomíjení vlivu lidské činnosti na obsah vodní páry v atmosféře.

Skleníkový efekt je jev, díky kterému existuje život na Zemi, protože bez jeho vlivu by zamrzly oceány a život by zde nebyl možný. Za skleníkový efekt vděčíme zejména vodní páře a v menší míře dalším skleníkovým plynům, ke kterým patří i kysličník uhličitý (CO2). Plyn CO2 je 1,5x těžší než vzduch a vyskytuje se v dolní vrstvě atmosféry. Jeho koncentrace je značně závislá na proudění vzduchu a dalších vlivech. Je obtížné měřit jeho průměrnou koncentraci. Je to plyn nutný k fotosyntéze a je na něm závislý život na planetě.

Nejzajímavější je informace, že za skleníkový efekt je zodpovědná z 60 až 70% vodní pára, které je v atmosféře v průměru okolo 2%. To je asi 50x více než CO2. Její obsah ale dle klimatických aktivistů nemůžeme ovlivňovat, protože její obsah v atmosféře je dán teplotou atmosféry. Oteplením, které způsobí CO2 se zvýší teplota atmosféry, a to má pak za následek zvýšení obsahu vodní páry.

Tady se domnívám, že se nachází zásadní chyba teorie vlivu skleníkových plynů na globální oteplování. Obsah vodní páry v atmosféře podle mého názoru ovlivňuje lidská činnost zcela zásadně. Tím také zásadně ovlivňuje skleníkový efekt způsobený vodní párou, který díky významu a množství vodní páry v atmosféře pravděpodobně zcela převažuje nad ostatními vlivy skleníkových plynů. Touto problematikou se dle dostupných zdrojů paradoxně nikdo vědecky nezabývá. Samotná existence lidské civilizace a veškerá její činnost je spojena s emisí tepelné energie do atmosféry, což přímo ovlivňuje množství páry v atmosféře.

c) Opomíjení vlivu populační exploze, kterému čelíme.

Klima aktivisté uvádějí, že obsah CO2 stoupl za 100 let přibližně o 30%. To může být pravda, ale jak jsme již uvedli, jedná se o reálné zvýšení podílu CO2 v atmosféře z 0,0003 na přibližně 0,0004. To odpovídá absolutnímu zvýšení podílu CO2 v atmosféře o jednu desetinu promile. Počet lidí se od roku 1900 zvýšil z1,6 miliardy na 8 miliard. To je pětinásobek. Přírůstek tedy +400%. Lidská existence je spojena s uvolňováním energie. Jen tělesná energie vyzářená těmi miliardami lidí navíc představuje výkon asi 400 jaderných elektráren Temelín běžícím v plném výkonu. A to je samozřejmě jen naprostý zlomek energie, kterou civilizace uvolňuje. Přikládám například satelitní obrázek Severoamerického kontinentu v noci. Jsou vidět svítící města, kde lidé topí, svítí, jezdí automobily. I v noci generujeme teplo a to i bez vlivu slunce. Tento ohřev také zvyšuje obsah vodních par v atmosféře a ten zvyšuje skleníkový efekt při osvitu sluncem. Podle mě není ani zanedbatelné zvyšování průměrné teploty atmosféry pouhou lidskou existencí a činností i bez vlivu slunce.

Nyní trochu podrobněji k výše uvedené kritice. Chybu současné teorie globálního oteplování vlivem působení CO2 vidím také v tom, že vliv na klima přičítá vlastně výhradně slunečnímu záření. Pracuje s tím, že takzvané skleníkové plyny zadržují na zemi více energie, a proto stoupá teplota v atmosféře. Tato teorie zcela opomíjí vliv energie, kterou lidstvo svou činností, moderním životem i prostou existencí uvolňuje.

Současná teorie skleníkového efektu dokazuje svou pravdu tím, že dává do souvislosti vzrůstající obsah skleníkových plynů a zejména CO2 v atmosféře se vzrůstající teplotou atmosféry. Zcela opomíjí, že vzrůstající obsah CO2 je ale také přímo závislý na uvolňování energie v tepelných zdrojích na zemi, a to je zároveň svázané s počtem lidí žijících na zemi. Pokud chci zkoumat nějakou tepelnou soustavu, musím brát v úvahu teplo, které do této soustavy dodávám i odebírám. Současná teorie skleníkového efektu a globálního oteplování zcela ignoruje uvolňování energie v elektrárnách, motorech, topeništích a pracuje jen se škodlivými emisemi plynů. Nakonec i všechna elektrická energie, kterou v těchto zdrojích vyrobíme, se při spotřebě změní celá v tepelnou energii, která ohřívá atmosféru. Pokud si uvědomíme tuto skutečnost, pochopíme, že ani jaderná energetika nemůže vyřešit problém globálního oteplování. Jaderná energie, stejně jako fosilní paliva, uvolňuje energii, která je miliony i miliardy let uložená v hmotě. Dopustím se nyní trochu absurdního příkladu ale jen na první pohled. Vesmírné těleso Slunce nemá atmosféru, nemá skleníkové plyny a veškerá energie, která v něm vzniká je ekologická termojaderná fúze. Přes to není teplota na jeho povrchu pro život příhodná. Termojaderné reaktory budou malá slunce na Zemi. To tu teplotu atmosféry určitě nesníží. Nelze si nevšimnout vodní páry stoupající z chladících věží jaderných elektráren.

Osobně si tedy myslím, že emise energie produkované lidskou civilizací je nejpravděpodobnější a nejvýznamnější příčinou současných klimatických změn. Mohu se mýlit. Mohou mít významnější podíl na oteplování i vlivy na lidstvu nezávislé. Stručné zhodnocení předchozích informací a úvah je, že příčinou současného globálního oteplování je značný růst lidské populace na Zemi. Je to celkem jednoduchá představa. Je nás na dvoulůžkovém pokoji 10 hostů, topení nelze ztlumit a okna nelze otevřít…

d) Původ současné teorie, financování této teorie a ekonomický vliv na obyvatelstvo.

Dovolím si trochu odbočit od fyziky k politice. Klima aktivisté sami uvádějí, že na teorii globálního oteplování a vlivu CO2 se přišlo při bádání na základě zadání velkých pojišťoven a bank, které prý chtěly zjistit rizika udržitelnosti svých zisků a investic. Můžeme se domnívat, že zadání mohlo znít také následovně. Vymyslete teorii, která vyvolá zděšení, výčitky za osud planety, povede k zadlužení obyvatel i států a nám přinese další zisky. To je ode mě samozřejmě nemístná konspirace. To by nám žádný bankéř ani politik jistě neudělal. Vždy je dobré sledovat cestu peněz, pokud se chci dopátrat, kdo co financuje a dopídit se toho proč to dělá.

Další nepodložená politickoekonomická úvaha se týká toho, že vlastně nikoho neznepokojuje růst populace a nikdo nedává oteplení do souvislosti s počtem lidí na zemi. Naopak často slyším, že tato země uživí ještě několik miliard lidí. Vždyť jen za dobu mého života se od roku 1964 počet lidí na světě zvýšil 2,45x což je nárůst o +145%. Pokud bych použil další svou nemístnou konspiraci, mohl bych to možná objasnit. Vidím souvislost mezi tiskem peněz, ekonomickým růstem a počtem lidí. Dalo by se to vysvětlit tak, že pokud mám mít možnost beztrestně stále tisknout peníze, musí objem ekonomiky stále růst, k čemuž je dobré, když lidí stále přibývá. Taková jistá hra letadlo. Běda ale, když se ty růsty zastaví a tisk peněz pokračuje či zrychluje. Výsledkem bývá hyperinflace a světová válka. To historie potvrzuje.

Tím bych uzavřel tuto trochu kontroverzní část svého článku. Mohu se ve svých politickoekonomických úvahách mýlit. Mýliti se je lidské. Pro tyto názory ale vidím opodstatnění a cítím potřebu zveřejnit je.

Nyní připravuji další pokračování, které se bude týkat 2) Historie a současnost energetických zdrojůVe svých úvahách se dále pokusím vysvětlit svůj pohled na problematiku současné energetiky. To dnes považuji za klíčové pro náš život.

July 21, 2024 Václav Knob

Přejít nahoru